**Roznašeč novin**: ve věku od 13 do 16 let jsem roznášel deník „Newsday" na trase více než 30 domů v Plainview, NY (zabralo to asi 2 hodiny denně, déle, pokud jsem s sebou měl mladšího bratra nebo psa). Navíc jsem musel od každého zákazníka na trase vybírat týdenní poplatky a spropitné. Vždy se našli lidé, ke kterým bylo těžké se dostat, nebo prostě neradi platili. Zpětně vzato to bylo nepravděpodobné živobytí, ale co jiného jsem v tom věku mohl dělat? Otevřelo mi to světy odpovědnosti, samostatnosti a vytrvalosti.
**Hlídání dětí**: po dobu asi 4 let v dospívání, zatímco moji kamarádi popíjeli a flámovali, jsem pravidelně hlídal pro 6 rodin na Long Islandu, NY. Ano, i na Silvestra.
**Rozvoz květin**: Pennock Wholesale Flowers, Plainview, NY. Rozvážel jsem květiny do květinářství po celém Long Islandu. Musel jsem znát názvy všech květin, které jsme prodávali. Mé mámě se líbily všechny květiny, které jsem každý den přinesl domů.
**„Eskortní" služba Univerzitní bezpečnostní jednotky (ULED)**. Noční směny během mého prvního roku na Binghamton University. Pokud se někdo necítil bezpečně při chůzi po kampusu v noci, mohl zavolat ostrahu a já jsem dostal výzvu vysílačkou: koho a kam doprovodit. Mezi doprovody jsem hlídal klid a hasicí přístroje na kolejích, ve sklepech, přednáškových sálech atd. Naučil jsem se, jak profesionálně a přátelsky uplatňovat autoritu a odpovědnost, i jako „chlap od ostrahy".
**Rozvoz domácího kyslíku**: po 4 léta během vysoké školy jsem rozvážel (těžké) nádoby s tekutým kyslíkem umírajícím pacientům po celém NYC a Long Islandu. Platilo to dobře, díky příplatkům za rizikovou práci a těžké břemeno. Tyto pacienty jsem pravidelně navštěvoval a trávil s nimi čas, každý z nich měl smrtelný strach, že kyslík nedostane včas. Naučil jsem se organizovat si rozvrh tak, abych dodal správné množství kyslíku ve správný čas. A mohl jsem zdokonalit své „chování u lůžka".
**Odstraňování azbestu**: South Bronx, NYC, 1990.
Azbest jsem ve skutečnosti neodstraňoval, ale musel jsem si v 8 ráno obléknout ochranný oblek, abych nastavil měřič vzduchu, a v 16 hodin znovu, abych zaznamenal hodnoty. Mezitím jsem buď spal v autě, anebo se toulal po nejnebezpečnější čtvrti města.
**Barman**: „The Last Waterhole", čtvrť červených luceren, Amsterdam, 1991–92. Pravděpodobně nejzábavnější práce, kterou jsem kdy měl. Každý večer živá kapela! Naučil jsem se přesvědčit opilé a někdy agresivní lidi, aby v zavírací době šli domů. Nikdy jsem nemusel použít nouzovou „ochrannou" linku a zavolat Hell's Angels.
**Kuchař**: práce v kuchyních různých restaurací (90. léta) v Amsterdamu, NL. Vedl jsem kuchyni ve dvou z těchto restaurací, v Diemenu a na Zeedijku.
**Rétorický poradce**: „Network CV" Amsterdam, NL, 1991–1993.
Založil jsem službu pro psaní životopisů. Vyrobil jsem letáky a umístil je do pracovních agentur, postupně jsem koučoval uchazeče o zaměstnání na všech úrovních.
**Telemarketing**: Amsterdam, NL, 1994. Prodej „mezinárodních losů" Britům po telefonu. Nakonec jsem zjistil, že společnost ve skutečnosti žádné losy nekupuje, ale sama jednala jako loterie. To mě naštvalo, ale dokončil jsem smlouvu.
**Manažer v Sauna Fenomeen**: Amsterdam, NL, 1995–1999.
Dobrovolník ve správní radě a týdenní směny za barem. Mým úkolem v tomto squatterském saunovém klubu bylo proměnit ho z nelegálního klubu na legální, se vším, co k tomu patří. Protože většina členů byli anarchisté, bylo to mírně řečeno cvičení v diplomacii. Musel jsem několik lidí propustit :(